Články


Strasti při chovu korýšů

2012-05-20 Přečteno: 2 445x

K napsání tohoto  článku  mě  přimělo  dění posledních  dnů .

O co jde. Člověk,  který  něco chová tak, také potřebuje odměnit chov( nová krev) nebo doplnit o nový druh .A tady nastává  anabáze chovatele.Když  má štěstí,  tak nalezne  potřebného jedince( druh),ale zjistí, že je na druhé straně republiky a co teď.Ano může si pro něj zajet,ale jet  např.200km  pro jednoho raka  v ceně cca 50 Kč je dosti diskutabilní ,pak takový jedinec  vyjde   na několik  stovek (ale i tisíc korun).Nebo je tu druhá cesta  nechat si ho poslat,  ale tady je zase riziko, že cestou zahyne( délka  strávená na cestě,nevhodné zacházení ,také ne všude je ta možnost ho dát např.na dráhu, atd). Pak se tu nabízí ještě jedna  možnost , že najde  ochotného člověka ,který  zvíře  vyzvedne  v místě  a dopraví  blíže k chovateli.

Ale  co dělat, když takového jedince  objeví  v zahraničí ( myslím  v okolních státech ).Tady jak se říká babo raď.Buď  obětuje nemalé peníze na dopravu  nebo se vzdá .Tady  na posílání  se musí zapomenout úplně,cesta   vyjde  na několik tisíc korun.

Ano opět se tu nabízí sehnat  někoho, kdo  má cestu do požadované země ( města) a je ochoten na zpáteční cestě vyzvednout  zvíře.Ale jak to udělat , když nikoho  takového neznáte?Poptat se svých  známých(přátel,kamarádů) jestli náhodou  tam nejedou  ( na dovolenou ,služebně, atd).

Pak tu je ještě jedna možná cesta ,  podat  inzerát( dotaz ) jestli někdo by nebyl ochoten  to pro Vás udělat .Ale kolik takových lidí je, že se uvolí  Vám pomoci ?Velice málo.Tak jste opět na začátku celé této anabáze ,tvor  je k dispozici,  ale doprava nikoliv .

Aby to nebylo  jen  v rovině  všeobecné , tak  tento problém teď řeším  sám.

Mám možnost  získat do svého chovu  raky  ze Slovenska .Jeden je až   z pod Tater,druhý  z Bratislavy .A opět tu je to známé  babo raď,když nikoho   neznám,  že tam jezdí a byl by ochoten  něco takového udělat .

A podle mých informacích  u nás není  k dispozici( nikdo ho nenabízí – Cherax  quadricaricarinatus velikosti cca 20 cm), a ve druhém případě je ,ale tam zase  není ochota  ho odchytit ( rak signální) a umožnit tak  ukázku těchto tvorů  širší veřejnosti a zároveň i upozornit na nebezpečí  pro naší přírodu(račí mor).Asi  na Slovensku ( možná i jinde  v okolních státech )to lépe chodí ,jsou tam chovatelé, kteří  jsou ochotni si pomoci navzájem.

Jestli  jsem tímto článkem  se někoho  dotkl, tak ať  mi promine, ale tak to já vnímám, že u nás  je  spíše  tendence  nikomu  moc  nepomáhat ( co když by se mu něco podařilo  a byl by lepší  v chovu než já ).Zkrátka je tu  sobeckost  a nevraživost .

A  ti, co jsou ochotni  někomu  pomoci   ty já velice obdivuji a sám  se také snažím ve svých možnostech  pomoci ,když to jen  trochu jde ,ale asi je nás  menšina co jsme  takhle  postižení.

Jinak  všem přeji, aby na příště nemuseli  řešit jak obohatit chov  když  požadovaný jedinec je  od jejich bydliště  daleko  a vždy  našli ochotné lidi   co pomůžou .

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články